Výzkum zkoumal vztah mezi typem vodního zdroje a antibiotickou rezistencí v povodí Poyang Lake, které zásobují vodou přibližně 45 milionů obyvatel. Sběr vzorků probíhal za zimních a letních podmínek, zahrnující osm řek a pět zdrojů vody typu jezera, včetně otevřeného a mělké oblasti Poyang Lake. Výzkumníci analyzovali vodu na 46 antibiotik, kvantifikovali osm rezistenčních genů a integrázový gen a testovali 178 kultivovaných bakteriálních izolátů.
Bylo detekováno 13 antibiotik, a chov, domácí odpadní vody a akvakulturní činnost byly identifikovány jako potenciální zdroje. Rezistenční geny sulfonamidů byly nejvíce zastoupeny, zejména během léta. Řekové zdroje obecně vykazovaly vyšší skóre rizik související s rezistenčními geny, a **Poyang Lake** byl také významný během léta. Použitý model nejmenších čtverců (partial least squares path model) ukázal, že mobilní genetické prvky a typ zdroje vody jsou klíčovými faktory ovlivňujícími abundanci rezistenčních genů, přičemž sezónní vlivy působily nepřímo prostřednictvím těchto prvků. **Antibiotická rezistence** byla nejčastější vůči lincomycinu a penicilinu, a izoláty z řek vykazovaly významně vyšší rezistenci na tyto antibiotika. Přestože byly zjištěny tyto nálezy, průměrné indexy víceantibiotické rezistence zůstaly nízké.