Nad jednou miliardou lidí po celém světě se dotýkají duševní poruchy, s úzkostí a depresí jako nejčastějšími diagnózami. Rychlá diagnostika a účinná léčba jsou klíčové. Výzkumnice Sandra Klonteig z SINTEF věří, že neurotechnologie má značný potenciál pro zlepšení léčby duševních onemocnění. Tato technologie se zaměřuje na lepší pochopení mozku a jeho funkce, a to včetně možnosti měření a regulace mozkové aktivity.
Neurotechnologie, včetně metod jako fNIRS (funkční near-infrared spektroskopie), která měří průtok krve v mozku, se používá k detekci změn ještě před projevením symptomů. Výzkumníci vyvíjejí malé čipy pro myši, studují spojení mozek-střev a využívají umělou inteligenci (AI) k detekci mrtvých mozkových梗塞. Používá se i eye-tracking k studiu pozornostních zkreslení a zkoumají se abnormality v mozkových funkčních sítích. Vzhledem k tomu, že invazivní postupy nejsou pro každého pacienta reálné, jsou více praktické neinvazivní technologie, jako jsou senzorové čelenky.
Pokročilé neurotechnologické metody zahrnují brain-on-chip technologii, umělou inteligenci (AI), MRI snímání, kultivaci nervových buněk a EEG (elektroencefalografii). Tyto technologie se kombinují s chováním a psychologickými měřeními, s cílem porozumět mechanismům mozku, které leží v jádru duševních poruch. Klíčovým cílem je rychlé zjištění, zda je léčba účinná, protože biologické změny mohou nastat ještě před projevením klinických příznaků. Tato technologie by mohla pacientům ušetřit týdny nebo měsíce nejistoty a zbytečného stresu.
Obor se rychle vyvíjí, a proto probíhá neustálý výzkum, který využívá tyto metody k zlepšení léčby duševních onemocnění.