Výzkumníci z Univerzitních nemocnic v Bonnu a Univerzity Bonn úspěšně oživili lidské buňky v testovací lázni. Přímým přerozdělením předních buněk červených krvinek na kmenové buňky, ze kterých lze získat neurony, resetovali molekulární hodiny, které indikují věk buňky. Zkoumány byly krevní buňky od 80letého pacienta, které byly přeměněny na kmenové buňky s molekulárním věkem méně než 20 let. Tento proces oživení probíhal postupně, což umožnilo podrobnou analýzu základních mechanismů.
Tento výsledek byl publikován v časopise Aging Cell. Lidské tělo obsahuje stovky různých buněčných typů, které pocházejí z oplozeného vajíčka a mají specifickou funkci. Moderní laboratorní metody nyní umožňují převrátit tuto určení, například růst nervové tkáně ze zkožních buněk, a to s využitím koktejlu transkripčních faktorů, které mění vývojovou cestu buňky. Molekulární hodiny, které sledují DNA modifikace indikující stárnutí (epigenetika), byly významně resetovány během přerozdělení. Výzkumníci změřili toto změny sledováním změn v epigenetických hodinách. Buňky od 80letého pacienta následně vykazovaly molekulární věk méně než 20 let, což potvrdilo efekt oživení. Tento přístup se liší od předchozích studií, které zahrnovaly dvou-krokový proces přerozdělení, nejprve přeměnu buněk na pluripotenciální kmenové buňky a následně jejich indukování k tomu, aby se staly neurálními kmenovými buňkami.
V tomto přístupu byly krevní buňky přímou cestou přeměněny na neurální kmenové buňky bez průchodu pluripotenciální fáze. Proces oživení trval přibližně 100 dní, což umožnilo sledování změn. Tento prodloužený period oživení poskytuje ideální experimentální model pro zkoumání faktorů, které urychlují nebo zpomalují tento proces. Tento výzkum je zvláště relevantní pro neurovědu, protože věk je klíčovým rizikovým faktorem pro neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Prof. Dr. Oliver Brüstle zdůrazňuje potenciál dalšího zkoumání těchto procesů oživení buněk.