Nová modelová studie, vyvinutá interdisciplinárním týmem z UBC, má za cíl zlepšit veřejné zdravotní strategie v oblasti infekčních onemocnění. Modely naznačují, že i malé post-infekční náklady mohou ovlivnit optimální míru podílu očkovaných. Výzkumný tým vytvořil systém matematických rovnic k zkoumání interakcí mezi intervencemi a post-infekčními efekty, čímž se řeší mezeru v současných modelech, které se obvykle zaměřují pouze na akutní fázi infekce.
Tým začal s epidemiologickým modelem k hodnocení nefarmaceutických intervencí, jako jsou roušky a sociální distanc, společně s vakcínami, a zjistil, že tyto opatření významně snížily infekci a zranitelnost vůči post-infekčním účinkům. Následně výzkumníci spojili epidemiologický a ekonomický model k posouzení dopadu post-zotavených syndromů na optimální míru podílu očkovaných. Vyvinuli rovnice zohledňující společenskou náročnost akutních a dlouhodobých infekcí, včetně hospitalizace a ztráty pracovní síly, spolu s náklady na vakcíny. Prozkoumali tři scénáře nákladů na vakcíny: jeden, kde náklady se zrychlují, jeden, kde náklady se zpomalují, a jeden, kde náklady se střídavě zrychlují a zpomalují.
Všechny scénáře ukázaly, že ideální míra podílu očkovaných je vysoce citlivá na post-akutní účinky, a to i malé post-infekční náklady posouvají optimální pokrytí na vyšší míry a potenciálně na úrovně eliminace. Výzkum zdůrazňuje důležitost systematického sledování post-infekčních účinků prostřednictvím rozsáhlých, dlouhodobých kohortních studií. Pochopení, který scénář nákladů na vakcíny je v daném prostředí v platnosti, je kritické, což vyžaduje socioekonomické studie k prozkoumání dynamiky rozhodování o vakcínách. Snížení vakcinační nejistoty prostřednictvím vzdělávání může snížit náklady na vakcíny a podporovat vakcinaci pro eliminaci onemocnění. Tento interdisciplinární tým, podporovaný NSERC a CIHR, zdůrazňuje potřebu důkladného analýzního přístupu a zohlednění individuálních zkušeností.