Studie zkoumala vztah mezi počátečními stravovacími návyky a výskytem HF v průběhu 20 let u dospělých bez anamnézy kardiovaskulárních onemocnění. Projekt ATTICA, prospektivní kohortní studie zahrnující 4056 řeckých dospělých, hodnotil kvalitu základní stravy pomocí Globálního Skóre Kvality Stravy (GDQS) a jeho komponent (GDQS+ a GDQS-).
Účastníci byli sledováni po dobu 20 let, přičemž 2159 z nich mělo prokázané HF statusy. Medián GDQS dosáhl hodnoty 37,0, s hodnotami 31,0 pro GDQS+ a 6,0 pro GDQS-. Osoby v nejnižší skupině GDQS měly vyšší věk, vyšší BMI a hypertenzi.
Silná asociace byla pozorována mezi kvalitou stravy a incidencí HF před úpravou, s 20,7 % v nejnižším třetím, 5,1 % v mezikategoriálním a 6,6 % v nejvyšší kategorii. Po úpravě na věk a pohlaví byly vyšší GDQS a GDQS+ spojeny s nižšími šancemi (odds) rozvoje HF.
GDQS- nebyla nezávisle spojena s HF. Studie zjistila, že incidence HF se zvyšovala s počtem posuzovaných kardiovaskulárních rizikových faktorů. Vyšší počáteční kvalita stravy byla spojena s nižšími šancemi rozvoje srdečního selhání v průběhu 20 let. Zjištění podporují další zkoumání zdraví stravy v rozvoji HF, ale observační design a omezení dat zavádějí nejistotu.