Zvyšující se používání glukagon-like peptide-1 (GLP-1) receptor agonistů pro léčbu obezity vyvolává obavy ohledně potenciálního zneužití ve sportu, kde mohou mít účinky, jako je snížení hmotnosti a zvýšená biogeneze mitochondrií, které by mohly poskytovat konkurenční výhody. V reakci na tyto obavy byla provedena studie, která vyvinula metody pro detekci pěti GLP-1 receptor agonistů, včetně endogenního metabolitu GLP-1(9-36)-NH 2, v sérových a suchých kapalinách krve (DBS) vzorcích, a to s využitím techniky liquid-chromatography a high-resolution tandem mass spectrometry (LC-HRMS/MS) za účelem podpory dopingových kontrol.
Analytical Methods and Detection Limits
Pro analytické látky, které měly mít nízké koncentrace v krvi – exenatid, lixisenatid a GLP-1(9-36)-NH 2 – byla použita afinitní purifikace s využitím magnetických kuliček spojených s protilátkami proti GLP-1 a GLP-1 receptorovými fusionními proteiny. Tento postup dosáhl limitů detekce (LOD) od 9,4 pg/mL (exenatid) do 48 pg/mL (lixisenatid a GLP-1(9-36)-NH 2) v 100 μL séru. Analýza séru prokázala vyšší citlivost ve srovnání s DBS a proto byla prioritizována. Pro analytické látky s vyšší koncentrací – liraglutid, semaglutid a tirzepatid – byl použit přístup založený na smíšeném anionově-výměnné pevné fázi. Tento přístup dosáhl LOD od 0,48 ng/mL (tirzepatid) do 4,7 ng/mL (liraglutid a semaglutid) v séru a 0,95 ng/mL (liraglutid a semaglutid) do 3,8 ng/mL (tirzepatid) v DBS. Obě sérové a DBS vzorky se ukázaly jako vhodné pro spolehlivou detekci. Navíc byly vyvinuté metody validovány pomocí vzorků po podání semaglutidu a tirzepatidu od lidí a myších vzorků po podání exenatidu, lixisenatidu a liraglutidu, což potvrzuje jejich vhodnost pro sportovní dopingové testy.