Byl proveden křížový průzkum k posouzení znalostí a sebepozornosti k laboratorní biosafetě u zdravotnických laboratorních pracovníků v veřejných a soukromých nemocnicích v Mogadishe, Somálsko. Studie byla realizována za podpory **WHO**.
Key Clinical Findings
Do studie bylo zahrnuto 164 kvalifikovaných profesionálů z 12 nemocnic vybraných pomocí stratifikovaného náhodného vzorkování. Data byla shromažďována pomocí strukturovaného, sebeadministrovaného dotazníku, který byl adaptován z WHO Laboratory Biosafety Manual. Znalosti byly měřeny pomocí 8 dichotomicky hodnocených položek a sebepozornost byla hodnocena pomocí 9 dichotomických položek. Průměrný skóre znalostí byl 7 z 8 a průměrné skóre praxe bylo 9 z 9.
Statistical Analysis and Results
Znalosti byly vysoké ohledně hygieny rukou (89,0 %) a osobních ochranných prostředků (86,6 %), zatímco znalosti o třídění infekčního odpadu byly nižší (53,7 %). Celkově bylo 50,6 % účastníků klasifikováno jako s dobrou znalostí, 31,1 % jako s mírnou znalostí a 18,3 % jako s nedostatečnou znalostí. Sebepozornost byla vysoká pro používání pláště (98,2 %), hygienu rukou (98,2 %) a používání rukavic (97,6 %), ale nižší pro kontrolu vybavení (78,7 %) a hlášení nehod (81,7 %). Statisticky významná pozitivní asociace byla pozorována mezi úrovní znalostí a úrovní praxe (χ2 = 19,58, p < 0,001; Spearman’s ρ = 0,296, p < 0,001). Každá další správná odpověď na znalostní otázku nezávisle zvýšila pravděpodobnost dobré praxe (aOR 1,73, 95% CI 1,33–2,24, p < 0,001). Účast na bezpečnostním cvičení v předchozím roce byla také nezávisle spojena s dobrou praxí (aOR 2,80, 95% CI 1,09–7,15, p = 0,032). Pouze 64,6 % účastníků se na takovém cvičení zúčastnilo. Zjištění naznačují, že pravidelné bezpečnostní cvičení a cílené posilování postupů pro správu infekčního odpadu mohou být užitečné pro posílení biosafetních postupů. Je zapotřebí dalších studií k posouzení biosafetních postupů prostřednictvím přímého pozorování.